Otázka na úvod: Jak velkou roli ve vaší hokejové kariéře hraje váš otec, bývalý rozhodčí? Nechtěl jste být někdy jako on?
„Velkou, víceméně mě přivedl k hokeji a naučil mě bruslit, takže za to vděčíme jemu. Spoustu hráčů se stali rozhodčími, ale já bych chtěl zůstat u hraní.“
Jak vzpomínáte na svůj první reprezentační start v Salcburku?
„To bylo skvělý, všichni jsme se tehdy moc těšili na ten první zápas.“
Když zůstaneme u reprezentace, hodně se vám v roce 2017 povedl Memorial Ivana Hlinky, kde jste v závěru nestačili na Kanadu a brali jste stříbro, kam tento úspěch ve své kariéře zatím řadíte?
„Tak zatím je to hodně vysoko, nikdo nám tehdy nevěřil a my vybojovali stříbro, za což jsme pak byli i rádi.“
V roce 2017 jste z Pardubic zamířil do zámoří, proč jste se tehdy rozhodl odejít do USHL?
„Tak po memoriálu jsem dostal přes agenta nabídku jít do Waterloo, do USHL, protože je tam možnost si při tom dělat školu a nehrát jen hokej. Strašně moc mě to lákalo a tak jsem šel.
Jak byste popsal styl hokeje v USHL?
„Hodně rychlý, fyzický a i když je to juniorská soutěž, dodržuje se tam hodně taktika.“
Co vám daly 2 roky působení v místní soutěži?
„Daly mi mnoho zkušeností do dalšího života. Ne jen hokejové zkušenosti, ale i to, jak se postarat sám o sebe.“
Na draftu si vás vybral Edmonton, jak jste si užil následný nováčkovský kemp?
„Ten kemp byl super, i tím, že jsem tam byl s Tomášem Mazurou. Užili jsme si to a poznali zase spoustu nových věcí.“
Co vás na organizaci Oilers nejvíc oslovilo?
„Určitě ta profesionalita všech lidí a trenérů, kteří se o nás starali. A také atmosféra, když jsem vešel do kabiny, jak to na vás dýchne, to je neskutečný pocit.“
Po působení v USHL jste se vrátil do Pardubic, bylo to i kvůli možnosti se předvést před juniorským šampionátem?
„Ano, určitě.“
Jak vzpomínáte na mistrovství světa dvacítek v Ostravě a Třinci?
„Tak to každý hráč chce zažít. Ta atmosféra co nás tam provázela každý den, to je neskutečný. Hrát MS doma, to je nejvíc. Škoda jen výsledku…“
Když se na turnaj podíváte zpětně, co vám chybělo právě k lepšímu výsledku?
„Síla, protože bohužel, se nám dost hráčů zranilo. Samozřejmě, ale jsme se ve čtvrtfinále přesvědčili, že jsme na Švédy neměli.“
Po šampionátu jste se vrátil do Pardubic, kde jste hráli o udržení v extralize, což se vám nakonec i podařilo, byla to velká úleva?
„Samozřejmě po celé té sezóně to byla obrovská úleva. Pocit byl skvělý, když jsme to udrželi, protože Pardubice patří do extraligy.“
Jak jste během delší letní pauzy trénoval?
„Hodně, ikdyž ze začátku to bylo trochu omezený kvůli karanténě, tak jsem se snažil připravit co nejlíp.“
V přípravném Generali Česká Cupu jste dostal roli v prvním útoku, co na tuto příležitost říkáte?
„Tak nečekal jsem to, ale jsem za to moc rád. Cítím se dobře a budu se snažit tu příležitost využít.“
Těšíte se na start extraligy?
„Hodně se těším.“
Nyní se přesuneme na pár otázek od našich fanoušků. Spoustu z nich by zajímalo, kdo je váš hokejový vzor a proč?
„Úplně nemám hokejový vzor, spíš se snažím sledovat hráče a odkoukat od nich to co dělají dobře jak na ledě, tak mimo led. Ale třeba mám rád Connora McDavida nebo Austona Matthewse.“
Pokud by se vám sezóna povedla podle očekávání, vydáte se po ní zabojovat o místo v kádru Oilers, nebo plánujete setrvat déle v Evropě?
„Moc o tom nepřemýšlím. Chci jít od zápasu k zápasu a uvidíme, co se stane.“
Dále by fanoušky zajímalo, jestli byste raději vyhrál Stanley Cup nebo zlatou medaili na mistrovství světa?
„Na to nejde úplně odpovědět. Pro medaili z MS bych udělal cokoli, ale na druhou stranu Stanley Cup je Stanley Cup. Byl bych rád za oboje stejně.“
Nakonec musíme předat také dotaz od Vašeho kolegy Honzy Mandáta: „Ahoj Matěji. Víš co je ofsajd?“
„No myslel jsem si, že vím, ale vidím to tak, že asi budu muset poprosit tátu, ať mi to ještě jednou vysvětlí. ???“
Tak, to byla poslední otázka, moc děkujeme za váš čas a hodně štěstí v sezóně!
„Děkuji, mějte se!“
Autor: Denisa Veselá