V údajích byste mu našli ročník narození 2002. Přesto již zvládl Michal Postava oslovit hokejovou veřejnost pozoruhodnými výkony. V loňské sezóně byl zvolen nejlepším brankářem Chance ligy, když ze 44 startů vyšel s těžko uvěřitelnou úspěšností zákroků 94,3 %. Odměnou mu byla štace v extraligovém Brně a zatím to vypadá, že coby benjamínek zvládl převzít žezlo po Dominiku Furchovi. O začátcích v dospělém hokeji i o tom, jaký je to pocit stanout proti Jaromíru Jágrovi, se brankář Komety rozpovídal v exkluzivním rozhovoru pro TOP Hokej.
Své první krůčky v dospělém hokeji jste podnikl v Přerově. Když se teď už v Brně ohlédnete, jak na tuto životní kapitolu vzpomínáte?
Jenom v dobrém. Jsem rád, že jsem tam vůbec dostal možnost se do dospělého hokeje propracovat a že jsem poslední dvě sezóny mohl chytat stabilně. Cítím, že mi to hodně pomohlo i teď u Komety.
Když jste střídal starty v tehdejší Chance lize s juniorskou ligou, dodalo vám to potřebné sebevědomí?
To asi záleží. Určitě byly ročníky, kdy jsem si přál být už více s hlavním týmem a být u něj co nejvíce vytěžovaný. Poslední sezóna v juniorce byla hodně hektická, ale obecně si myslím, že mi to hodně pomohlo se v hlavě uklidnit a posunout se vpřed.
V dnešní době je to už asi nezbytné pro podání kvalitních výkonů mezi třemi tyčemi, viďte?
Rozhodně. Je to už hlavní faktor u gólmanů. V hlavě musíte být vyrovnaní, taky se o to snažím.
Jak náročné bylo skloubit studijní a hokejové povinnosti?
Je pravda, že s tím jsem měl větší problémy, nejsem úplně studijní typ, který se doma hned všechno naučil, plus mi určitě nehrála do karet absence na různých hodinách. Jsem rád, že jsem to nakonec všechno zvládl a mám maturitu. Dál ale momentálně nemám v plánu pokračovat.
Jedním z vašich prvních kolegů byl Michael Petrásek, jak na spolupráci s ním vzpomínáte?
Na Míšu Petráska vzpomínám moc rád. Byl to super kolega, mentor a velký kamarád, s nímž jsem stále v kontaktu, občas si napíšeme.
Nyní figurujete v Brně s Gašperem Krošeljem, jak spolu zatím vycházíte?
Dobře. Jazyková bariéra nepanuje, Gašpy umí perfektně česky, rychle se učí, i díky tomu tedy můžeme fungovat úplně bez problémů.
Vaše procentuální úspěšnost zákroků je pravidelně vysoká i v extralize. Sledujete své statistiky?
Přiznám se, občas se na ně podívám. Nejsem ale zase ten typ člověka, který by je sledoval pravidelně a dělal si tak těžkou hlavu z toho, že se občas něco nepovede, to ne, to se občas prostě stane. Snažím se na to tím pádem spíš nezaměřovat.
U statistik zůstaňme – připsal jste si skalp pardubického Dynama. Je to pro vás o to cennější při pomyšlení, jací hráči tam figurují?
Je to skvělý pocit, když se porazí Pardubice, navíc s kádrem tolika kvalitních hokejistů, které Dynamo má. V extralize jsem ale rád za výhru úplně nad kýmkoli.
V čem všem se vám po příchodu do Brna změnil život?
Rozhodně velkou změnou je přestěhování se do města. Mám ale skvělou přítelkyni, se kterou to perfektně zvládáme, takže na tuhle změnu si stěžovat rozhodně nemůžu. Spousta kamarádů, které jsem měl v Přerově, mi samozřejmě chybí, ale i tak si opravdu nemohu stěžovat.
Zachytal jste si i proti Jaromíru Jágrovi. Vnímáte občas, jaký hráč proti vám stojí, nebo to nehraje žádnou roli?
Zrovna Jaromíra Jágra člověk vnímá už při rozbruslení. Pak ale začne zápas, v ten moment se na to nijak speciálně nezaměřuji. Soustředit se musím na všechny střely, které na mě v zápase jdou, ať už je vyšle kdokoli.
Sezóna je ještě dlouhá, je nějaký tým nebo střelec, jemuž byste se letos chtěl postavit?
Těžko říct. Jsem moc rád za utkání proti velkým klubům, jako je Sparta nebo již zmíněné Dynamo. Specifikovat ale nějakého konkrétního soupeře je těžké. Já jsem v extralize moc rád za jakoukoli výhru.
Rozhovor zprostředkoval: František Kalina