Jakožto dorostenec byl s 39 body (19+20) za 42 zápasů druhým nejproduktivnějším hráčem juniorské kategorie Karlových Varů, čímž si vysloužil debut v nejvyšší české soutěži. V 16 letech se stal druhým nejmladším bruslařem s logem Energie na hrudi, který debutoval v Tipsport extralize. Nyní čeká Víta Záhejského Hlinka Gretzky Cup v Edmontonu. V exkluzivním rozhovoru pro TOP Hokej zmínil například, jak se vyrovnává s tlakem na sociálních sítích, nebo o tom, jaké to je, debutovat proti třineckým Ocelářům.
Loňský ročník pro tebe byl v mnoha ohledech speciální. Jak na něj vzpomínáš?
Rozhodně to byla nejlepší sezona v mé dosavadní kariéře. Napřed jsem hrál jakožto dorostenec v juniorech, a pak jsem od trenérů dostal důvěru hrát v hlavním kádru. Byl to opravdu speciální rok.
Kdy ses dozvěděl, že tě čeká extraligová premiéra?
Před zápasem jsem na pár tréninkách s muži byl, ale rozhodně by mě nenapadlo, že bych si s nimi mohl zahrát. Ten den jsem se chystal na utkání v juniorské lize. Potom mi ale zavolali trenéři, že si zahraju extraligu. Bylo to veliké a příjemné překvapení.
Byl ten den pro tebe o to víc speciální, že sis zahrál zrovna proti Ocelářům, kteří byli letos opět zlatí?
Byl jsem trošku nervózní. V kabině jsem ale vedle sebe měl Ondru Beránka a Michala Plutnara. Tím to bylo o dost lehčí, neuvěřitelně mi pomáhali. Potom jsem nakonec měl radost, že si zahraju zrovna proti Třinci.
Působíš jako člověk, který umí stres dobře ventilovat. Je to tak?
Ano, je to tak, stres mi ruce nesvazuje.
Hrál jsi Davidem Kofroněm a Filipem Kofferem. Pomohlo ti i to, že jsi k sobě měl věkově bližšího parťáka?
Rozhodně je to hned lepší. Kluci mi pomáhali, vzájemně jsme se podporovali, bylo to něco výjimečného.
Co ze zápasu ti nejvíce utkvělo v hlavě?
V mysli mi zůstalo už samotné rozbruslení. Na tom je samozřejmě víc lidí, než jsem byl do té doby zvyklý. Spoluhráči mi nechali první kolečko, to bylo od nich hezký.
Stal ses druhým nejmladším karlovarským debutantem, před tebou je pouze Vojtěch Polák. Byl ti tento fakt často připomínán okolím?
Občas jsem si přečetl, co se kde psalo. Ale tohle jsem nijak speciálně nevnímal.
Zahrát si nejvyšší českou soutěž v 16 letech, to člověku hodně pomůže v dalším rozvoji a sebevědomí, že?
Obrovsky mi pomohlo, že jsem si to mohl zkusit. Extraliga mi ukázala, na čem ještě mám pracovat, hodně to člověku otevře oči. Co se ale týče třeba sebevědomí na ledě, tam to asi vliv nemělo, vždycky jsem se na ledě snažil dovolit nejvíc, co šlo.
Přípravu na Hlinka Gretzky Cup jste měli úspěšnou. Věříš, že můžete navázat na loňské stříbrné složení?
Máme hodně dobrou partu, ta sestava tady se sešla výborná. Přípravu jsme měli povedenou, třeba ty dva přípravné zápasy ve Švýcarsku, které jsme vyhráli 5:1 a 4:0. Na turnaji chceme navázat na stříbrnou medaili. A to tou zlatou. Doufáme, že se nám to podaří.
Tušíte už, jak budou vypadat jednotlivé formace?
O tom zatím moc nevíme, nejsme s tím seznámení zatím. Ale měli jsme pár lajn na přesilovky a tak. Ale do kompletního složení nevidíme.
S kým jsi v Edmontonu na pokoji?
Na pokoji jsem s Adamem Beránkem. Jsme velcí přátelé. Ať už jedeme na jakýkoli turnaj, vždycky jsme spolu ubytovaní.
Apeluje vedení, ať si dáváte pozor na negativní vliv sociálních sítí, nebo to nechávají na každém z vás?
Za tu dobu, co tu jsme, s námi nikdo rozhovor na toto téma nevedl. Když o nás ale někdo napíše například nepěkný komentář, tak si z toho nic neděláme. Spíš se tomu zasmějeme, myslíme si své a chceme dokázat pravý opak. Myslím, že to nikoho z nás nesvazuje.
Na jakého soupeře se na turnaji nejvíce těšíš?
Těším se na Kanadu a Ameriku. Kdyby se poštěstilo, tak i na Švédsko. Můžu mluvit za všechny kluky v kabině, když řeknu, že se Švédy máme výborné zápasy, pokaždé je to správně vyhrocené.
Autor rozhovoru: František Kalina