Po čtrnácti letech česká hokejová reprezentace opanovala světový šampionát. Výjimečnost tomuto titulu přidává i fakt, že poprvé v samostatné historii České republiky dokázal národní tým vyhrát pohár pro mistry světa v domácím prostředí. Parta okolo kapitána Romana Červenky pobláznila celý národ. Vždyť finále se stalo nejsledovanějším sportovním pořadem u nás od legendárního finále v Naganu v roce 1998. Ve větších městech se sešly tisíce lidí na náměstích a společně sledovaly boj o zlato na velkoplošných obrazovkách.
(foto: iihf.com)
Pojďme se ale vrátit zpět v čase. Týden před zahájením mistrovství odehráli svěřenci hlavního kouče Radima Rulíka nejméně povedený turnaj v sezoně, jelikož na Betano Hockey Games v Brně prohráli všechny tři zápasy a vstřelil dohromady pouze dvě branky. Ihned po skončení posledního klání byla oznámena nominace na světový šampionát, z kádru vypadlo jedenáct hráčů a na realizační tým se kvůli výběru jmen snesla salva kritiky. Od týmu se na šampionátu neočekávalo, že by měl udělat díru do světa a predikce fanoušků nebyly zrovna optimistické. Zpětně však můžeme hodnotit, že Radimu Rulíkovi a jeho asistentům vyšla nominace na jedničku. Hráči byli zvoleni do předem určených rolí a na šampionátu všichni obstáli více než dobře.
Česko – Finsko 1:0 po nájezdech
Hned úvodní duel proti Finsku patřil mezi ty klíčové. Národní tým byl v utkání lepší a mnohem aktivnější než severský soupeř, přesto bylo skóre po šedesáti pěti minutách hry 0:0. I proto, že gól Ondřeje Paláta nebyl uznán pro postavení Davida Tomáška v brankovišti. V nájezdech byli úspěšní Ondřej Kaše a Roman Červenka, na druhé straně zastavil všechny pokusy Finů Lukáš Dostál a k vychytané nule přidal i čtyři zastavené nájezdy. Češi si tak připsali první dva body do tabulky a hlavně vítězství, což bylo pro psychiku hráčů zásadní.
Česko – Norsko 6:3
Hned druhý hrací den čekala Čechy další bitva, tentokrát proti Norsku. Úvodní slovo sice patřilo Romanu Červenkovi, následovaly ale tři rychlé góly do sítě Petra Mrázka. Národní tým se však nesložil. O pár minut později snížil opět Roman Červenka, ve druhé dvacetiminutovce přetavil drtivý tlak v gól Ondřej Beránek. V závěrečné třetině obrat dokonali Matěj Stránský, Libor Hájek a Ondřej Palát.
Česko – Švýcarsko 1:2 po nájezdech
Další těžkou zkouškou byl pro českou reprezentaci střet s alpským soupeřem ze Švýcarska. V základní hrací době jsme viděli po jedné využité přesilovce na každé straně. Za Švýcary skóroval Kevin Fiala, za Čechy Matěj Stránský. V nájezdech se trefili oba střelci branek znovu, k Fialovi se ovšem přidal Philipp Kurashev a rozhodl tak o tom, že bonusový bod získali hokejisté helvétského kříže.
Česko – Dánsko 7:4
Národní tým se v dosavadním průběhu šampionátu dost trápil při hře v početní výhodě. Klání s Dány toto trápení ještě prohloubilo, neboť v první periodě Češi nevyužili téměř dvouminutovou přesilovku pět na tři. Skórovat se jako prvnímu povedlo soupeři, ještě během úvodní třetiny srovnal Jan Rutta. Do prostřední části vstoupili Rulíkovi svěřenci velmi dobře, když dva puky dostali až do sítě. Ze zdánlivě rozhodnutého zápasu ale Dánové ještě udělali drama, protože se jim povedlo vyrovnat na 3:3. Češi však odpověď našli rychle a čtyřmi góly v posledním dějství rozhodli o konečném výsledku 7:4. Postupně se trefili Tomáš Kundrátek, Dominik Kubalík, Matěj Stránský a Ondřej Palát.
Česko – Rakousko 4:0
I přes dominanci českých hokejistů se v první třetině trefil pouze z nájezdu Ondřej Kaše. V té druhé dokonce nás náš jižní soused přestřílel, přesto však to byli právě Češi, kdo se dokázal dvakrát prosadit, dvě branky v přesilovce přidali Dominik Kubalík a Jakub Flek. V poslední třetině zasadil pomyslný hřebíček do rakve Rakušanů David Tomášek. Petr Mrázek zapsal čisté konto.
Česko – Velká Británie 4:1
Pro tento duel se poprvé na turnaji měnila sestava, a to z důvodu příletu Martina Nečase. Fantastický vstup do zápasu se projevil i na skóre, když dali gól Lukáš Sedlák a Jakub Krejčík. Britové působili hodně odevzdaně a bylo v podstatě rozhodnuto. Vedení navýšili ještě Lukáš Sedlák a Ondřej Kaše, na druhé straně využil přesilovku Evan Mosey. Roman Červenka zaznamenal čtyři asistence a velkou měrou tak přispěl k pohodovému vítězství.
Česko – Kanada 3:4 po nájezdech
Na závěr skupiny přišel souboj s Kanadou, do nějž nastupovalo Česko posílené o Davida Pastrňáka a Pavla Zachu. Výhra za tři body by znamenala první místo ve skupině, jakýkoliv jiný výsledek by přisoudil Čechům třetí příčku. Čtyřicet minut hry jsme nebyli svědky jediné branky, ale ve třetí třetině jich padlo hned šest. Skóre utkání otevřeli Kanaďané z přesilovky, osm minut nato se v početní výhodě prosadil Dominik Kubalík. Kanadě se poté podařilo odskočit do vedení 3:1, dvoubrankový deficit však smazali při risku bez brankáře Ondřej Palát a Roman Červenka. V prodloužení ale v oslabení druhý gól v utkání vsítil Dylan Cozens a zařídil tak výhru pro hokejisty javorového listu. To také znamenalo, že Češi se ve čtvrtfinále střetnou se Spojenými státy.
(foto: iihf.com)
Česko – USA 1:0
Čtvrtfinálový souboj se silnými Američany nabídl taktickou bitvu, kterou rozhodovaly detaily. Jedním z těchto detailů byly i přesilovky. Spojené státy nevyužily ani jednu ze dvou možností, Češi naopak ze své jediné příležitosti početní výhody vytěžili postupovou branku Pavla Zachy, od nějž se po střele Davida Špačka odrazil puk za brankovou čáru. Lukáš Dostál na druhé straně kluziště deptal americké střelce, nakonec nepustil za svá záda jediný kotouč a v klíčovém utkání tak vychytal nulu a poslal hvězdný výběr USA domů.
Česko – Švédsko 7:3
V semifinále přišla bitva s dalším gigantem. Také Švédové se řadili mezi největší favority turnaje, respekt budila hlavně jejich defenzíva, když skupinou prošli bez ztráty bodu a pouze s devíti inkasovanými góly. V první dvacetiminutovce Švédové dvakrát vedli, národní tým ale vždy našel odpověď velmi brzy a to bylo velice důležité. Konkrétně se prosadili Dominik Kubalík a David Kämpf. Rozhodující pasáží nakonec byla famózní tříminutovka, kdy Gustavssona propálili Ondřej Kaše, Martin Nečas (v semifinále nasbíral celkem čtyři body) a znovu Dominik Kubalík. Švédové vystřídali brankáře, snížili ranou v přesilovce, v závěrečné třetině ale zarazil jakékoliv naděje na obrat dvěma góly Lukáš Sedlák. Atakoval i hattrick, jeho třetí trefa však nebyla uznána pro offside. To mu ale stejně jako všem ostatním Čechům radost nezkazilo, jelikož už bylo jasné, že Češi si po čtrnácti letech zahrají o zlato na mistrovství svtěa.
Česko – Švýcarsko 2:0
Národní tým ve finále vyzval Švýcarsko, které se mohlo poprvé v historii stát mistry světa. Češi hráli skvěle a bez chyb. Švýcaři zahrozili z protiútoku, kdy trefili tyčku Dostálovy klece, Rulíkovi svěřenci brankovou konstrukci orazítkovali dvakrát – nejprve Dominik Kubalík, poté David Kämpf. Oba týmy dostaly dvě příležitosti v podobě přesilovek, brankáři ale zůstavali stoprocentní. Boj o zlato se blížil do posledních deseti minut a bylo víc a víc jasné, že následující gól už bude pro druhý tým smrtelný. V čase 49:13 to přišlo z hole hráče, který na turnaj přicestoval v průběhu jako největší hvězda, přesto se ale do té doby nedokázal střelecky chytit. David Pastrňák ovšem prokázal, jak velkým hokejistou je a po výborné přihrávce Tomáše Kundrátka svou oblíbenou ranou příklepem z levého kruhu propálil Genoniho a přiblížil tak Česko ke zlatým medailím. Poté padl na kolena a celá republika propukla v obrovskou euforii. Tento gól se bezpochyby zařadil mezi ty nejslavnější v historii národního týmu a David Pastrňák se přidal do skupinky velikánů českého hokeje. Stále ještě zbývalo přes deset minut hry, Švýcarsko si ale kvůli perfektní hře našich hokejistů nedokázalo vytvořit větší souvislý tlak. Všechny pokusy zlikvidoval neskutečný Lukáš Dostál a vychytal tak druhou nulu v play-off tohoto mistrovství. V závěru zápasu ještě přišel jeden symbolický moment, který krásně vystihl nasazení českých reprezentantů a jejich touhu uspět. Martin Nečas skočil po hlavě po puku, aby ho dostal z obranného pásma, Dominik Kubalík druhou rybičkou posunul kotouč ještě dále a David Kämpf trefou do prázdné brány definitivně rozhodl, že titul mistrů světa zůstane doma.
Den 26. květen 2024 se navždy zapsal do dějin českého sportu. Češi vyhráli mistrovství světa potřinácté, v samostatné historii posedmé. Tentokrát to však bylo po 39 letech na domácí půdě. Národní tým prokázal soudržnost, obětavost a obrovskou touhu uspět. Klíčový byl fakt, že se vyplnila Rulíkova slova o tom, že bude nutné, aby se jeho svěřenci zlepšovali v každém utkání. Roli rozhodně sehrálo i vypadnutí nejlepších českých hráčů z play-off NHL, kteří okamžitě přiletěli posílit kabinu nároďáku. Všechny tahy realizačnímu týmu vyšly až neuvěřitelně dobře. Toto zlato si budeme jako národ pamatovat navždy, jelikož se jednalo o opravdu kvalitně obsazený turnaj z pohledu jmen, zároveň padl rekord v počtu návštěvnosti zápasů a Česko konečně ukončilo čtrnáctileté čekání na titul.
Autor: Daniel Beluško