Naši junioři poslali český hokej vzhůru! Nejen díky stříbrné medaili, ale také předvedenou hrou, kterou si kde kdo pochvaloval. Součástí stříbrného úspěchu byl i devatenáctiletý David Moravec, který po boku s Tomášem Hamarou ve třetí lajně udatně bojovali za svou zemi. David nastoupil ke všem sedmi zápasům, během nichž nasbíral z pozice obránce 4 body za dva góly a dvě asistence.
Stříbrní medailisté z MS hráčů do dvaceti let. Finále po 22 letech, medaile po 18 letech. Celkově parádní hokej s českým srdcem a bojovností. Jak byste zhodnotil celé Mistrovství světa?
Tak celé mistrovství bych zhodnotil jenom kladně. Tam to bylo něco neuvěřitelnýho. S klukama jsme měli suprovou partu, drželi jsme jen pospolu, bojovali každý za každýho, takže celé mistrovství hodnotím jen kladně. Všichni odvedli skvělou práci a jsem pyšný na tenhle tým, co jsme tam měli, a že jsme se dostali do toho finále. Je škoda, že to nedopadlo, ale moc si vážíme podpory od fanoušků a že se na nás celé Česko koukalo.
Úvodní zápas proti Kanadě a fantastická výhra, je to něco, na co budete vzpomínat celý život?
Určitě taky, na to asi nezapomenu, že jsme vyhráli proti Kanadě. Byl to vynikající zápas, všichni pořádně bojovali. Řekli jsme si, že to bude důležitý zápas pro ten úvodní vstup. Ten jsme zvládli skvěle, ale celý ten turnaj mi zůstane v hlavě a celý život na to budu vzpomínat jenom v dobrým. Jsou to pro mě nezapomenutelný zážitky s tou partou, pak trenéři, kustodi a doktoři, všichni co se tam o nás starali byli neskutečný a to je jenom velký plus pro ně.
Jak jste říkal v úvodu, ve všech zápasech jste působili skvěle jako tým, parta kamarádů, kde hraje jeden za druhého. Je to i díky tomu, že se všichni znáte už z nižších kategorii?
Asi je to taky možné, že jsme se znali z těch mladších kategorií. Některé kluky jsem znal už z klubu nebo když jsme proti sobě hráli, ale všichni, co jsme se tam sešli, jsme si sedli hned od prvního dne. Kluci, co se k nám připojili, jako Jířa a Kulda, tak hned skvěle zapadli do týmu. Takže fakt podle mě největší klíč a úspěch bylo, že jsme měli super partu a drželi jsme všichni pospolu.
Na MS jste nastupoval v obranném páru s Tomášem Hamarou. Do útoku jste podporovali trojici Ryšavý, Menšík, Kos. Jak se vám s klukama hrálo?
S Hamim se mi hrálo úplně skvěle. Mladej kluk, neuvěřitelný přehled, bruslení, podle mě jsme tam měli taky velkou chemii. Vždycky, když jsme si na ledě potřebovali něco vyjasnit, tak jsme za sebou hned šli a bavili se o tom, co a jak nebo co udělat líp. Je to výbornej kluk, mám ho hrozně rád a přeju, ať se mu dál daří. A s těma klukama ve trojici jsme nastupovali asi nejvíc, to máte pravdu. Jsou to taky výborní kluci, myslím si, že jsme si rozuměli. Řekl bych, že ve třetí lajně jsem odehráli, co jsme měli, kluci hráli poctivě do obrany a navíc myslím, že Menša dával proti Kanadě gól (na 5:2) a Kosák taky proti Kanadě ve finále (vyrovnávací gól na 2:2), stejně jako dával gól i Ryšavec (proti Německu na 4:1). Hráli jsme vážně dobře a naše lajna se opravdu líbila.
A naopak zda jste měl zpětnou vazbu, jak se ostatním hrálo s vámi?
:), To nevím, ale doufám, že se Hamimu se mnou hrálo fajn a hlavně, že jsem nějak dobře pomohl týmu. Ale jak říkám, my jsme jako jeden člověk a hráli jsme výborně, takže doufám, že se klukům se mnou hrálo dobře.
Jaký byl Radim Rulík jako trenér? Vy jste se s ním setkal už v Mladé Boleslavi, ale teď, trenér prvního týmu extraligy, jaké zkušenosti jste z něj pociťovali nebo od něj získali?
Radim Rulík je skvělý trenér. Pod ním jsem dostal první příležitost si zahrát za A-tým extraligu, takže si toho moc vážím, že jsem dostal takovou šanci a navíc ještě, že mě vzal takhle na mistrovství světa. Výborný trenér, pochytával jsem od něj jenom dobrý věci, takže zkušeností jsem nabral hodně a teď mu přeju, ať to s Pardubicemi dotáhnou co nejdál. I když občas umí pan trenér taky zařvat, ale to k tomu hokeji patří. Takže celkově jenom dobrý věci.
Pokud se vrátíme k výkonům Tomáše Suchánka, co říkáte na jeho formu během turnaje?
K Suchošovi, tam nemám vůbec slov. To bylo něco neskutečnýho, co předváděl celý ten turnaj. Odchytal všechny zápasy a v každém z nich byl lepší a lepší. Byl to náš hlavní stavební kámen, co jsme měli, a od něj jsme se odráželi. Bylo neuvěřitelné, co on chytal, je to skvělej kluk a ještě lepší gólman. Je neskutečné, co na MS předváděl, a myslím si, že velký dík patří taky jemu. Doufám, že se mu bude dařit po zbytek sezóny.
Pokud pomineme útočníka Kanady Connora Bedarda (9+14), jací další hráči se pak také obtížně brání?
Tak určitě, Connor je úžasný hráč a má velké hokejové myšlení, takže taky težký bránit, ale jinak určitě všichni, všichni hráči. Útočníci i obránci, když se zapojili do útoku, tak to nebylo vůbec jednoduchý. Nemám přesně takhle hráče, ale opravdu všichni. Ale my jsme měli v bráně Suchoše, výbornou partu, hráli jsme pospolu jako jeden tým a zvládli jsme se do toho finále dostat.
Když se ohlédneme, tak před 18 lety za český juniorský tým hráli například David Krejčí, Roman Červenka, Michael Frolík, Michal Gulaši, Roman Polák nebo Ladislav Šmíd. Je přece super navázat na takové hráče s úspěchem na MS, navíc vy jste byli o stupínek výš.
Je to skvělý, že po tolika letech jsme něco udělali, nějakou medaili, a že jsme byli ve finále. To je úžasný a je určitě hezký, že takováhle jména tam před osmnácti lety byla a teď všichni hráli nebo hrají v NHL a jsou to výborní hráči. Je super, že jsme takhle navázali a doufám, že se teď klukům i mně bude takhle dařit a dotáhneme to někam daleko.
Nemohu se nezeptat na pozdravy typu „Ahoj, mami“ nebo „Jsem v televizi“, které zazněly během státní hymny. Chtěli jste pobavit fanoušky, vyplavit nahromaděný adrenalin nebo jste si jen užívali pozápasovou atmosféru?
Já ani nevím, my jsme zpívali hymnu a já jsem stál vedle Suchoše a pak jsem slyšel ‘‘Ahoj mami‘‘ nebo ‘‘Jsem v televizi‘‘ nebo takový věci, takže nevím, co se klukům honilo hlavou, ale určitě jsme si užívali po každým vyhraným zápase tu atmosféru a všechno okolo. Asi taky pobavit ty fanoušky, ať prostě koukají a fandí dál.
Díky svému jménu jste už teď pro mnoho fanoušků známý. Byl jste někdy spojován s olympijským vítězem Davidem Moravcem?
🙂 Vím, že v pár rozhovorech, když jsem byl v Boleslavi, tak se mě na to ptali, jestli jsem nějak s ním spojovaný, ale nejsem. Takže je takový vtipný, že se sešla takhle hokejová jména.
Na druhou stranu, pokud vás čeká stejný hokejový osud, tak jedině dobře.
To určitě ano, byl bych jenom rád, ale přede mnou je ještě velký kus práce.
Po hodnocení mistrovství světa jsme se Davida zeptali i na střípky jeho začínající kariéry, debut v extralize, na hru v Kanadě nebo kde a s kým by byl jeho sen si zahrát.
Když se ale podíváme na samotný začátek. Vaše první hokejové krůčky proběhly v Jihlavě, jaké bylo začínat v této hokejové kolébce?
Tak já jsem úplně nejdřív začínal v Humpolci, tam ani nevím, jak dlouho jsem byl, ale tam byly moje první kroky. Pak jsem se přesunul do Jihlavy a tam to bylo fajn. Tam jsem vyrůstal odmalička dalo by se říct, chodil jsem tam do školy, super trenéři, super parta. Tam mi to dalo taky hodně do hokejové kariéry a pak jsem se asi v patnácti přestěhoval do Boleslavi. Tam jsem byl v dorostu a pak jsem dostal čuchnout mezi chlapy.
Když jste přestoupil do Mladé Boleslavi, co se v tu chvíli muselo na vaší hře změnit?
Na mé hře se defakto nic nezměnilo. Hrál jsem pořád stejně a tím, jak jsem právě hrál, tak jsem se zalíbil trenérovi v A-týmu, takže jsem dostal šanci. Jedinou věcí, co bylo potřeba, bylo nabrat trochu víc svalový hmoty, přece jen je to dospělý hokej, takže se tam hraje víc tvrdě, ale jinak jsem hrál pořád stejně.
Právě debut v extralize a později první gól jste vstřelil v lednu 2021 za Mladou Boleslav proti Olomouci, navíc právě pod trenérem Radimem Rulíkem. Jak vzpomínáte na tento úspěch?
Na to určitě taky vzpomínám, je to jeden z mých nejhezčích momentů kariéry, takže na to taky moc rád vzpomínám. Moc dobře si to pamatuju, ten gól proti Olomouci, to vím, že jsem tam dostal nahoru a od modrý jsem to chtěl jen nahodit na bránu, ať to tam nějak doletí, a najednou to tam spadlo a byl jsem moc rád. Moc dobře si to pamatuju, výborný úspěch pro mě, bylo to moc hezký.
Pro letošní sezónu jste se přestěhoval za oceán a oblékáte dres Halifaxu Mooseheads (QMJHL). Jak rozdílný je v Kanadě přístup hokeji než u nás na mládežnické úrovni?
Halifax tady patří mezi ty top organizace, takže jsem moc rád, že jsem se sem dostal. Je to tady skvělý, jak tady všichni fungují, trenéři tady mají neuvěřitelný přístup k nám a na to, že je to pořád juniorka, tak bych řekl, že je to profesionální jako v áčku. A nevím, jak bych popsal ten přístup, ale myslím, že nejhlavnější rozdíl tady je, že tady je ohromná konkurence. Každý tady na sobě maká každej den. Ze začátku jsem teda moc neviděl ty zápasy, když jsem hrál tady v Česku a tady je to jiné, tak jsem ze začátku moc nevěděl, ale největší rozdíl je asi v té konkurenci. Jak všichni makají a dřou, tak je to vidět v těch zápasech.
Za Halifax jste odehrál už 32 zápasů, během nichž jste zaznamenal skvělých 15 bodů za 2 góly a 13 asistencí. Je v Kanadě hra volnější, že i z pozice obránce se dostanete více k zakončení?
Ano, ano, podle mě ta vyšší konkurence vás tady donutí makat, abyste prostě hráli víc a víc. A jinak zatím super, zatím se tak nějak daří a patnáct bodů hezkých, ale furt mi víc záleží na tom týmovém výkonu. A z pozice obránce se tady hraje (nebo převážně v Halifaxu se to hraje), že je to tady takové volnější, že i ti beci si můžou zaútočit a hlavně na vás nikdo nezvýší hlas, když uděláte chybu, právě naopak, že tady vás spíš podrží a ať to uděláte příště znova a líp. Já se snažím makat co nejvíc, ale doufám, že se s týmem dostaneme do play-off a pak co nejdál.
Teď trochu přeskočíme. Když se podíváme do budoucnosti na draft NHL, máte nějaký oblíbený či vysněný tým, za který byste rád nastupoval a naopak který tým byste si přál nejméně?
To sám nevím. Já jsem měl teda draftový rok minulý rok, a to mě minulo, takže uvidíme a třeba se tenhle rok ještě poštěstí. A vysněný tým, to vůbec nemám, mně by to bylo vážně úplně jedno. Jakýkoliv tým by mě vzal, tak bych byl moc rád a vážil bych si toho.
A když jsme u těch snů, se kterým hráčem byste si chtěl osobně zahrát v jedné lajně a naopak, koho byste rád zkusil bránit?
Sám ani nevím, kdybych jednou hrál v NHL, tak by byla radost si zahrát asi s každým, ale nejvíc asi Viktor Hedman (Tampa Bay Lightning / 39z-2g-26a) a bránit, to bych chtěl zkusit asi úplně všechny a byl by to asi taky hustý zážitek.
Součástí rozhovoru, jako tomu bylo dříve, je náš Rozstřel pro fanoušky, který byl na našem instagramovém příběhu.
Raději střela příklepem nebo zápěstím? / zápěstím
NHL týmy kanadské nebo americké? / americké
Filmy nebo seriály? / seriály
Oblíbené jídlo? / pizza
Oblíbený sport? (mimo hokeje) / fotbal
A nakonec, chcete něco vzkázat všem fanouškům, kteří vás podporovali během MS nebo i přímo vás během sezón?
Chci jim moc poděkovat za všechno! Vážím si toho a musí říct, že máme ty nejlepší fanoušky.
Davidovi chceme poděkovat za jeho čas a velmi obsáhlý rozhovor. Přejeme mnoho dalších úspěchů ve skvěle se rozbíhající kariéře a rovněž v osobním životě.
(Autor: Pavel Tobiášek)