Krátce před vstupem do letošní sezony jsme vyzpovídali Lukáše Žálčíka. Hráče, který momentálně obléká dres šumperského týmu, hrajícího v Chance lize. Útočník, který oblékal i extraligový dres Sparty se rozpovídal o svých hokejových začátcích, ale také prozradil, co ho naplňuje ve volných chvílích.
Jak vzpomínáte na své hokejové začátky?
Ty jsou samozřejmě tady v Šumperku. Prošel jsem zde mládeží, pak jsem šel na chvíli do Opavy. Poté si mě vybrala pražská Sparta, kde jsem se naučil hrát pořádný hokej. Od nějakých osmnácti jsem tam strávil zhruba pět let. To mě naučilo asi nejvíc do budoucích sezón. Mají jiný pohled na hokej než v Šumperku, protože je zde strašná konkurence. V tom byla má kariéra zlomová.
Měl jste ve Vašich začátcích nějaký hokejový vzor?
Ve svých začátcích jsem hokejový vzor neměl. Když jsem byl mladší, tak jsem samozřejmě koukal na nároďák, jak tam byly ty úspěchy mezi lety 1998 až 2002. To byl samý úspěch za úspěchem, ale osobní vzor jsem v hokeji nikdy neměl.
Všimla jsem si, že jste odehrál pár zápasů v extralize. Liší se od sebe nějak extraliga a Chance liga?
Samozřejmě se to liší. Taky je rozdíl v tom, že letos hraje Chance ligu 14 týmů, takže ta kvalita jde nahoru ve srovnání s minulými sezonami. Teď jak se to zúžilo, tak když neberu play off zápasy v extralize, tak to rychlostně vypadá nějak stejně. Ovšem v extralize jsou nejlepší hráči v republice a ten rozdíl tam je. Ať už taktický nebo i ti hráči jsou tam lepší. Rozdíl je i v dovednostech, taktice, kvalitě. Při zápasech je i těžší se prosadit, protože ty týmy jsou na sebe připraveny. Ta kvalita je tím pádem vyšší, než to bylo před pár lety.
Dostal jste někdy nabídku ze zahraničí?
Myslím, že jsem dostal tuto nabídku jenom dvakrát, ale vždy to bylo v půlce sezóny. Většinou mi klub neumožnil odejít z důvodu, že se týmu nedařilo, a proto jsem nepřijal ani jednu nabídku.
Odkud přišly ty dvě nabídky?
Obě nabídky byly z rakouské ligy.
Co považujete za svůj největší úspěch v kariéře?
Určitě prezidentský pohár se Spartou, to beru jako svůj největší úspěch v kariéře.
Byl jste na předávání prezidentského poháru?
Myslím, že ano. Nejsem si jistý, jestli mě neposlali na zápas ještě někam do první ligy. Musel bych se podívat doma.
Máte nějaký hokejový sen, který se vám zatím nesplnil?
Chtěl bych být v týmu, který postupuje nebo třeba vyhraje něco velkého. Doufám, že se mi to ještě podaří. Buď být na prvním místě v Chance lize, nebo postoupit, případně být pak někde v extralize. I když nevím, jestli se mi to v mých letech ještě podaří. Všechno je otevřené.
Nechtěl jste někdy zkusit hrát v NHL, jak to má většina hokejistů?
Nechal jsem to volně. Upřímně jsem se v NHL nikdy neviděl, ale chtěl jsem hrát tu nejvyšší soutěž u nás, což se mi na chvíli podařilo. Mám v extralize odehrány skoro tři sezóny. Není to moc, ale užíval jsem si vždy každý zápas. Když mě minulý rok chtěla Sparta na play off s Olomoucí, tak jsem si i ty dva zápasy maximálně užíval. Snažím se tím hokejem spíše bavit. Neměl jsem nikdy ambice hrát v NHL, ale vždycky jsem chtěl mít z hokeje zábavu.
Když se podíváte zpětně na svou kariéru, změnil byste na ní něco?
Ne, asi bych neměnil nic.
Co děláte nejraději ve volném čase?
Ve volném čase se věnuji rodině a přítelkyni, se kterou hlavně sportujeme. Buď hrajeme tenis, nebo jezdíme na kole. Chodíme rádi na večeře a ochutnáváme různá jídla po restauracích. Taky hraju rád fotbal, na který chodím s přáteli ze Šumperka. Takže všechno spíše sport.
Máte ve volném čase čas sledovat i ostatní hokejové soutěže?
Sleduji hodně soutěží, protože spousta mých kamarádů, za těch 14 nebo 15 let, co hraji profi hokej, hraje v jiných ligách. Vždycky se podívám na výsledky, jak se jim daří, mám pak přehled a vím, jak se hraje. Sleduji extraligu, polskou a německou ligu a samozřejmě sleduji i NHL. Na tu se dívám vždy ráno, když se hraje a highlighty z těch zápasů si pustíme v šatně. Odkoukáváme, co dělají ostatní.
Fandíte někomu v NHL?
Ne, v NHL nikomu nefandím.
Sledujete například i reprezentaci? Díval jste se třeba na nedávno odehrané MS juniorů nebo naši ženskou hokejovou reprezentaci, jejíž kvalita je rok od roku na vyšší úrovni?
Hokejistky jsem sledoval, protože můj kamarád jim dělal trenéra brankářek. Takže ty jsem sledoval hodně. Dokonce i jak se dostaly na tu olympiádu, tak jsem jim fandil. Líbí se mi, jak hrají. Bohužel mistrovství světa juniorů nesleduji, protože to bylo v blbých časech a kvůli tomu jsem nevstával.
Oproti minulé sezóně došlo ve vašem týmu k výrazným změnám nejenom na postech hráčů. Co říkáte na změny v kádru?
Myslím si, že to jsou obrovské změny, protože máme nové trenéry i celý nový tým. Zůstalo málo hráčů z minulé sezóny. Je to všechno od začátku. Všechno jsme museli dopilovat, jak bude kdo kde stát a všechno ostatní. Jsem sám zvědavý na to, jak to bude.
Jak se Vám hraje s novými posilami v týmu?
No, tak s Davidem Bartošem jsem hrál a známe se z Prostějova, takže vím jaký je. Jiří Průžek a Daniel Vachutka se točí na křídlech, což jsou dva rychlíci. Navíc Jirka je technický hráč.
Byl jmenován kapitánem týmu, co to pro Vás znamená?
Tak určitě to pro mě znamená zodpovědnost. Musím říct, že tím, že máme mladší trenéry, tak je to pro mě jednodušší. Nemusím teď řešit něco mezi kabinou a trenéry, protože ti kluci jsou s námi pořád. Bavíme se s nimi o všem, takže v tomto to máme o hodně jednodušší. A do sezóny si mě zvolil tým, což je známkou mé hokejové vyspělosti vzhledem k mému věku. Upřímně oproti všem jsem o tam dost starší, což je smutný, ale už je to tak. Je to pro mě samozřejmě čest.
S jakým cílem budete vstupovat do nové sezóny?
Budeme mít za úkol poslat ostatní týmy dolů pod sebe a zkusit se porvat o předkolo.
A otázka na závěr. Znáte stránku Milujeme Hokej?
Ano, znám vaši stránku. Vím, že existuje, ale moc ji nesleduji. Moji dva kamarádi mi říkali, že MH znají, a dokonce ji i sledují. Určitě se na vás pak po rozhovoru podívám.
Děkuji za rozhovor a za celý tým MH přeji hodně hráčských i životních úspěchů.
Autorka rozhovoru: Michaela Churavá