Třetí zápas Česka s Ruskem rozhodl, že si naši hráči zahrají o páté místo s Amerikou. Zápas zhodnotil Jakub Hujer, který nám odpověděl i na otázky z klubové kariéry, které ho teď vedou do kanadské juniorské soutěže.
Bylo dnešní utkání s Ruskem nejtěžší utkání ze všech dosavadních tady?
Asi určitě. Myslím si ale, že první třetinu jsme si všichni plnili svoje úkoly, takže jsme je dokázali přehrávat, být lepší a díky tomu jsme tu třetinu vyhráli 1:0. Potom se to zvrtlo a už to nebylo dobrý.
Právě že ten úvod druhé třetiny nevyšel! Nečekali jste takový nástup Rusů?
To ne, spíš jsme byli až moc nadšení z první třetiny, že jsme byli jako na koni a trošku jsme to vypustili. Odešli jsme hlavou od těch úkolů co jsme měli zadaný před zápasem a díky těm chybám nám tam napadaly ty góly a během pěti minut se to prostě celý zvrtlo.
Teď máte v nohách tři zápasy za tři dny, zítra máte volný den. Budete ho trávit odpočinkem nebo proběhne nějaký lehký trénink?
Program bychom měli dostat. Ještě teď nevíme, ale asi si trochu odpočineme, přesný program ale ještě nevíme.
Budete hrát tedy o páté místo s Amerikou. Je to repríza posledního turnaje v roce 2019, kde Česko hrálo také o páté místo s USA. Těšíte se na zámořského soupeře?
Určitě ano. Bude to náš poslední zápas, takže do toho dáme maximum a budeme chtít vyhrát. Nic jim nedáme zadarmo a budeme makat do poslední minuty.
Pro vás to je první velký reprezentační turnaj. Jak si tady užíváte zápasy a místní skvělé publikum?
Snažím se to užívat maximálně. Atmosféra tu je luxusní, fanoušci jsou hrozně super. Ten kotel co na nás chodí i ostatní fanoušci co nás chodí podporovat jsou hrozně super. Chtěl bych jim i za tým hrozně poděkovat a myslím si, i za kluky, že si to všichni hrozně užíváme. Každou vteřinu na ledě i v zápase se snažíme si to užívat po celý turnaj.
V minulé sezoně jste nastupoval v Chance lize za Benátky nad Jizerou. Jaké to bylo hrát druhou nejvyšší ligu?
Je to o hodně levelů jiný než juniorská liga. Hlavně co se týče rychlostní a silový stránky, ty chlapy už jsou zkušenější, silnější, každý tam má hodně kilo a jak jsou zkušenější tak se rychleji a líp trestají chyby. Je to velký rozdíl oproti juniorské lize.
Koukal jsem, že jste hrál třeba zápas proti Kladnu. Jaký bylo potkat na ledě hráče jako Marosz, Plekanec nebo Jágr?
Snažil jsem se to hodně užívat. Když jsem s nimi byl na ledě, tak jsem byl v takový, nedokážu ani ten pocit popsat, v takový euforii, že jsem z nich byl vždycky takovej vyjukanej, ale během hry, když jsem tam skočil, tak jsem hned hrál. S panem Plekancem mám jeden zážitek z bule. S panem Jágrem, ten se po celý zápas na nás smál, protože jsme tam přijeli s docela mladým týmem a myslím, že pro všechny kluky z Benátek to byl velký zážitek.
Od příští sezony budete oblékat dres Huskies. Jak se těšíte na kanadskou juniorskou ligu?
Hrozně se těším, bude to ze začátku určitě těžký. Budu se s tím muset nějak poprat, ale vážně se hodně těším.
Teď jednu osobnější otázku. Vaše příjmení je díky filmu Marečku, podejte mi pero! hodně známé. Slýcháte nějaké vtípky na příjmení Hujer?
Jo, už jsem četl nějaké komentáře, nějaké odkazy na videa z Youtubu. Hujer, meteleskum bleskum, ale jak to slýchám od malička, pořád se tomu směju, ale už jsem si zvykl.
(Autor: Pavel Tobiášek)