Roman Will, český brankář se zkušenostmi ze zámoří, Švédska, bývalá opora Liberce, uplynulou sezónu hájící barvy Čeljabinsku v KHL, který aktuálně bojuje v přípravných kempech o nominaci na mistrovství světa.
S hokejem začínal v rodné Plzni. ,,Přivedli mě k němu mí rodiče, vše začalo hlavně ziskem zlatých medailí v Naganu. V té době jsem se rozhodl, že chci být jako Hašek.“ říká vzkvétající brankář, který si aktuálně plní sen a může oblékat český dres právě jako jeho idol.
Jeho vzorů bylo však více. „Jako dítě to pro mě byl Dominik Hašek ale později se to měnilo, Henrik Lundqvist a Carey Price“
„Pro mě by to byl určitě Hašek nebo Patrick Roy a z hráčů v poli Wayne Gretzky.“ odpovídá český gólman na otázku, proti které již nehrající hvězdě by si rád zachytal.
Už tenkrát bylo jeho největším snem zahrát si nejlepší ligu světa ,,Pro mě vždy bylo to nejvíc, dostat se do NHL, ale zároveň i to, když jsem jako malý chodil na každý zápas extraligy v Plzni, tak jsem si tam hrozně přál hrát.“ To však ještě netušil, že se něco takového může opravdu stát.
S dospělým hokejem začínal v Mladé Boleslavi, se kterou v 1. lize usiloval o postup do extraligy. Bruslaři měli tenkrát kádr plný dobrých hráčů a ambice tak rozhodně nebyly malé. „Byl jsem hodně mladý a být po boku Davida Výborného, Michala Broše aj. To pro mě byla neskutečná škola hokejovým životem. Spoustu jsem se toho naučil a odkoukal. Zároveň jsme byli pod obrovským tlakem protože se prostě muselo postoupit a tým jsme na to měli.“ S bruslaři se mu nakonec po neúspěšné předešlé sezóně podařilo v roce 2014 vybojovat postup mezi elitu. ,,Klíčem k úspěchu byl právě David Výborný, jeho zkušenostmi s vůdčími schopnostmi a také trenéři, kteří tam tenkrát byli.“ vzpomíná Roman Will na své předešlé působiště.
Po úspěšném ročníku v česku následoval jeho přesun do zámoří, kde hájil branku Fort Wayne Comets hrající East Coast Hockey League. V tentýž sezóně se objevil také ve farmářském celku Colorada Avalanche, kterým byl v té době tým Lake Erie Monsters, hrající AHL. Mnozí si přesun do zámoří z druhé nejvyšší české ligy musí představovat jako obrovský skok, avšak… „Hrozně těžko se to hodnotí protože každá soutěž je specifická. A nedá se říci, která je lepší nebo horší. Já byl hrozně nadšený že jsem se do Ameriky dostal a neřešil jsem nic, jen že chci hrát a jestli tam bylo třeba zázemí takové nebo makové mě nezajímalo. Chtěl jsem jen hrát hokej, byl jsem ze všeho nadšený a všeho jsem si vážil.“ vzpomíná na své začátky.
Před sezónou se farma Lavin stěhovala z Clevelandu do San Antonia, kde Roman odchytal téměř celou sezónu a o možném nakouknutí do prvního týmu pořádně ani neuvažoval. Colorado se však během sezóny potýkalo se zranění Semjona Varlamova i jednoho z gólmanů na farmě, do zápasu proti San Jose tak povolalo nahoru právě mladého českého gólmana, který zde měl plnit roli dvojky. Zápas denverskému týmu ale zpočátku vůbec nevyšel a po dvou třetinách prohrával se žraloky 4:0, trenér Patrick Roy se tak rozhodl, že Calvina Pickarda na poslední dějství nahradí právě dvojka Will. „Byl to pro mě neskutečný zážitek, splněny sen, v tu chvíli jsem si to asi ani neuvědomoval. Musím říct, že tým mi neskutečné pomohl to zvládnout a hrozně moc mi přáli, aby se mi to povedlo a i za mě bojovali, což je neskutečný zážitek.“ Jeho tým utkání nakonec nezvládl a se Sharks prohrál, Roman Will si však nejen z krátké štace v NHL ale celkově ze zámoří odnesl nezaplatitelné zkušenosti, které mu pomohly v jeho dalším hokejovém růstu. „Pro mě bylo USA splněným snem a čerpám z toho dodnes. Setkal jsem se s nejlepším trenérem gólmanů všech dob. Tím pro mě byl Francois Allaire, ten mi otevřel oči jak v mentální, tak fyzické přípravě na ledě. Ale zároveň pro mě bylo moc důležité, že jsem se osamostatnil a taky to, že jsem poznal jak ty největší hvězdy jsou pořád skromní a skvělí lidé.“ shrnuje své působení v zámoří.
Po angažmá v USA následoval návrat do Evropy, Roman Will podepsal s Libercem, týmem, který dnes svádí utkání derby právě s Boleslaví, kde nedávno předtím působil. Působení pod Ještědem si nemůže vynachválit. „Rozhodl jsem se tak s agentem, že by bylo rozumné se vrátit zpět a vybojovat si pozici v Evropě. Proto jsem se rozhodl pro Liberec, který nám dával nejvíc smysl, hlavně také kvůli Filipu Pešánovi a Martinovi Láskovi a celkové organizaci Liberce. Věděl jsem, že tahle organizace mě může posunout dál. A to je hokejový život, že někdy se přestoupí k největšímu rivalovi, ale já doufám a věřím. že to fanoušci pochopili.“ V dresu Bílých tygrů odehrál nakonec Roman úspěšné tři sezóny, ze kterých má doma dvě stříbrné medaile, jeho forma se posouvala stále výš a výš, základní část vždy končil s úspěšností nad 91 %, uměl svůj tým podržet ve složitých situacích a právem tak byl řazen mezi nejlepší brankáře celé ligy.
Následovalo další stěhování, bylo jasné, že bývalá opora Bilých Tygrů bude sezónu 2019/2020 působit ve švédském Rögle BK. „Byl to pro mě velmi důležitý krok do budoucna. V Rögle jsem byl nadšený a věřil jsem, že jdu správným směrem. Opět jsem měl velké štěstí na trenéra brankářů, se kterým jsem měl skvělý vztah a velmi mě posunul. Největší změna asi byla v tom, že mi hokej ve Švédsku přišel velmi rychlý a musel jsem se hned adaptovat. Nejhůře se mi zde hrálo proti Luleå, měli výborný tým a velmi propracovaný systém. Každý hráč zde znal svou roli a plnil ji do posledního detailu. Hodnotí svou první zkušenost se severským hokejem. V klubu z Ängelholmu nakonec strávil jednu neúplnou sezónu, Will zde nastoupil do 34 zápasů s úspěšností opět lehce pod 92 %. Poslední utkání odehrál v zelenobílém dresu proti Malmö a ukotvil tak se svým týmem 3. příčku v tabulce, která by normálně znamenala postup do ¼ finále, na vyřazovací část však už bohužel vlivem světové pandemie nedošlo, a tak můžeme pouze spekulovat, jak by celá sezóna nakonec dopadla.
Během působení ve Švédsku se začal o vycházející brankářskou hvězdu více zajímat také český národní tým, za který vítězně debutoval 9. 2. 2019 proti Finsku, ještě jako gólman Liberce. Další sezóny začala jeho pozice u reprezentace na zápasech EHT sílit. „Opět to pro mě byl splněný sen, zahrát si za národní tým. Věřil jsem, že pravě přesunem do zahraničí se mi to splní a budu více na očích.“ Tato úvaha se nakonec ukázala jako správná, v ročníku 2019/2020 má za sebou 6 zápasů v dresu se lvíčkem na prsou s úspěšností 94,3 %.
Svými výkony si vyžádal zájem klubů z KHL, tím vyvoleným, jehož barvy hájil uplynulou sezónu byl Traktor Čeljabinsk, klub sídlící ve městě na úpatí Uralu s více jak milion obyvateli. Do Kontinentální ligy vletěl český reprezentant naprosto skvěle a ihned si vybojoval své pevné místo v sestavě. Po základní části skončil s Traktorem na celkově pátém místě východní konference, v play-off. „Tuhle sezónu hodnotím kladně, týmově jsme zvládli základní část velmi dobře. Jen mě hrozně mrzí vyřazení z prvního kola, jsem přesvědčený, že jsme měli na to, abychom Ufu přehráli, ale nezvládli jsme to. Pro mě to byl ale opět krok směrem dopředu a jsem rád, že jsem si tam zvykl a zvládl odehrát solidní sezónu. Zároveň vím, že můžu a budu lepší v té další.“ hodnotí nováček v KHL svou první sezónu v Rusku.
Nyní má za sebou česká reprezentace úspěšně zvládnuté zápasy Euro Hockey Challenge s Rakouskem, Německem a Slovenskem, Roman Will se postavil do brány proti všem třem soupeřům. „Byly to pro mě zápasy po delší pauze, tak je vždy těžké se do toho dostat, ale zvládli jsme je dobře týmově a hlavně máme výhry, to je pro mě nejdůležitější“. shrnuje odehraná utkání.
Poté již přišly ostré zápasy českých her v rámci EHT, které jsou poslední zkouškou před blížícím se mistrovství světa. Ty česká reprezentace zvládla skvěle, po výhrách nad severskými soupeři si to o celkové vítězství na turnaji rozdala s Ruskem. To v posledním zápase přejela jasně 4:0 a v přípravě skončil tak výběr Filipa Pešána stoprocentní. O brankářské trojici, která letos do Lotyšska odcestuje je již rozhodnuto, jejich pozice a nasazení do utkání na šampionátu však tak jistá být nemusí. „Snažím se soustředit pouze na svůj výkon a vybojovat si co nejlepší pozici pro mistrovství světa.“ Zmiňuje český reprezentant v souvislosti právě s jeho pozicí na MS. „Je to pro mě to nejvíc, co můžu dokázat, oblékat národní dres. Cítím velký závazek nejen za své jméno, ale hlavně za celou republiku. Jsme hokejový národ a pro mě je to obrovská čest. Mým největším snem je získat medaili s našim národním hokejovým týmem.“
Česká republika čeká na medaili už od roku 2012, kdy z Helsinek dovezl náš výběr bronz, chuť po cenném kovu naší reprezentace je tak rok od roku větší a letos tomu není jinak. My za celý tým přejeme naší reprezentaci hodně štěstí na šampionátu v Lotyšsku a Romanu Willovi děkujeme, že si na nás ve svém náročném programu našel chvíli čas.
Autor: Jan Kozák